Povrchy měděných plechů
Povrchy měděných plechů pro použití v architektuře:
Klasická měď:
Na počátku je lesklá, válcovaná měděná červeň v architektonické kvalitě, poté následuje proměnlivé představení složené z počasí, světla a přirozené, živoucí řeči materiálu. Povrch nejprve zmatní, poté postupně vznikne přirozená oxidační vrstva, která sama chrání materiál proti povětrnostním vlivům. S tím je spojen i ohromující barevný přechod k nejrůznějším odstínům hnědé, které se působením světla a ročních období prezentují v neustále se měnících nuancích. Koneckonců, na konci vývoje vzniká na vhodných plochách silná zelená patina, tak typická pro měď, která propůjčuje plášti budovy charakteristický akcent a nabízí trvalou ochranu – po dlouhá desetiletí. Příklad...
Oxidovaná měď:
O oxidované mědi se fáze přechodu od lesklé, čerstvě instalované mědi k postupnému zbarvení na hnědé odstíny jednoduše přeskočí. Přirozený vývoj budovy začíná okamžitě se vznikem hnědé oxidační vrstvy. A poté pokračuje stejně jako u klasické mědi: příroda mění povrch působením slunce, deště, sněhu a větru a vdechuje mu vzrušující vlastní život – tak, jak jej u mědi známe, zas a znovu, stále individuální. Měděné tabule a pásy v oxidovaném provedení jsou během patentovaného průmyslového procesu šetrného vůči materiálu předem opatřeny oxidační vrstvou, která se nevytváří uměle, nýbrž zcela přirozenou cestou z mědi samotné. Příklad...
Předpatinovaná měď:
Pokud tvůrčí idea touží po síle a výrazovém významu zelené patiny tolik typické pro měď, tak by měla takto být též okamžitě realizována – bez dlouhého čekání na postupný vliv přirozených povětrnostních vlivů. Řešení má název předpatinovaná měď k okamžitému použití pro nejvyšší estetické nároky na objekt. Měděné tabule jsou během speciálně vyvinutého průmyslového procesu na jedné straně opatřeny zelenou patinou. Oxidační vrstva takto získaná z mědi odpovídá přirozené měděné patině vznikající dlouholetým působením atmosférických vlivů. Příklad...
Slitiny mědi:
Bronz: Bronz, slitina mědi a cínu a současně synonymum kovových děl v umění. A z čeho umělci profitují již dlouhá léta, měl by nyní optimálně využít i architekt – pro ještě větší míru individuality při realizaci fasád. Působením povětrnostních vlivů vykazuje teplý, červenohnědý odstín velmi typický vývoj barevného odstínu. Po hnědočervené oxidaci povrchu s hnědošedým zbarvením materiálového podkladu následuje postupné probarvení materiálu do odstínu tmavě hnědéantracitové. Následná tvorba patiny probíhá podstatně pomaleji než u klasické mědi. Příklad...
Mosaz: Slitiny mědi jsou novým zlatým hřebem mezi fasádními materiály – individuální, extrémně trvanlivé a vysloveně živé. Mosaz, jeden z neznámějších měděných materiálů, vzniká v zvláštní slitině z mědi a zinku.Také slitiny mědi podléhají působením atmosférických vlivů dalšímu vývoji s vlastní charakteristikou. Původní, červeno-zlatý odstín se po počátečním zmatnění postupně mění na zelenohnědou, která později přechází přes šedohnědou až na odstín tmavě hnědé-antracitové. Na plochách se sklonem se nakonec vytvoří vrstva patiny – podobná té, která vzniká na čisté mědi a přesto se zcela vlastním charakterem. Příklad...
Slitina měď-hliník (GOLD): Nová slitina mědi a hliníku pro obklady fasád, již brzy po zpracování na objektu zmatní a postupně přechází do výrazného, teple zlatavého odstínu, která i bez lesku zcela neomylně připomíná onen cenný ušlechtilý kov. Fasády obložené pomocí slitiny měď-hliník zprostředkovávají výraznou, příjemnou a jedinečnou hodnotu. A aby to tak i zůstalo, vzdává se tento povrch v co nejvyšší možné míře budoucích změn: Další změny odstínů způsobené oxidačními procesy není na fasádních plochách téměř vidět. Příklad...
