Prohlášení

Výhody konkurenceschopného evropského měděného průmyslu

Pro měď a její sloučeniny je charakteristická jejich 100% recyklovatelnost, jejich vynikající technické vlastnosti, stejně tak vysoká elektrická a tepelná vodivost, jejich snadná zpracovatelnost a trvanlivost. Proto je měď základem mnoha technologií, které zabezpečí budoucí konkurenceschopnost Evropy.

Měď má značný pozitivní vliv na zmírnění klimatických změn, jelikož zvyšuje energetickou účinnost, snižuje požadavky na energii a umožňuje využití obnovitelných technologií. Energetické cíle Evropské unie 20/20/20 nemohou být splněny bez toho, aby se nezvýšilo užívání měděných produktů. Jako příklad můžem uvést elektrické motory, které spotřebují kolem 60% z celkové potřeby průmyslové energie. Úplná realizace norem na minimalizaci spotřeby energie (Minimum Energy Performance Standards) pro elektrické motory (vydané v OJ L 191/26) bude vyžadovat průměrně o 50% větší obsah mědi ve vinutí motoru. To znamená úsporu energie 135 TWh/rok (což je více než roční spotřeba elektřiny Finska a Řecka dohromady) a zamezení emise 63 miliónu tun CO2 ročně. Dalším příkladem je, že kdyby každý obyvatel Evropské unie použil 1 m2 solárního termálního kolektoru pro ohřev vody, mohlo by to uspořit 80 miliónů tun emise CO2 ročně.

Představy o snížení emisí oxidu uhličitého, kterých se dá dosáhnout hybridními a elektrickými vozidly, napojenými na chytré rozvodné sítě, spolu s vysokorychlostními železničními sítěmi, vyžadují měď. Jedno hybridní osobní auto obsahuje celkem 50 kg mědi v elektrickém motoru, pro úschovu energie a přenosovém systému. Každý vysokorychlostní vlak potřebuje 10 tun měděných dílů, a navíc 10 tun elektrických a komunikačních kabelů na kilometr kolejí. U elektrických zdrojů s nízkými emisemi oxidu uhličitého, jako jsou obnovitelné zdroje, a u rozptýlených distribučních sítí, které jsou nutné k jejich propojení a spravování, je zapotřebí čtyři až desetkrát více obsahu mědi než u centralizované výroby elektřiny z fosilního paliva.

Měděný průmysl pravidelně investuje do inovativních technologií, aby zvyšoval ekologickou a ekonomickou výkonnost, i efektivní využívání zdrojů svých produktů. Role mědi v počítačových čipech a v zařízeních informační technologie přispěla k realizaci digitálního věku. Názorným příkladem efektivního využívání zdroje je vliv velice tenkých, vysoce kvalitních měděných sloučenin na miniaturalizaci předmětů každodenní potřeby jako jsou mobilní telefony, počítače, fotoaparáty a přenosné hudební přehrávače.

Nejnovější inovací je možnost využití přirozené antimikrobiální vlastnosti mědi na kontaktních povrzích. Nezávislé nemocniční studie ve Spojeném království, Spojených státech amerických a Chile prokázaly více než 90% procentní redukci mikrorganismů na měděných předmětech v porovnání s kontrolními předměty. Ve studii provedené ve Spojených státech nebyly na žádném z měděných povrchů nalezeny ani bakterie MRSA, ani VRE. Vedoucí lékaři jsou teď přesvědčeni, že antimikrobiální měď může být důležitým pomocníkem v boji proti 4 miliónům případů infekcí spojených s infekcemi získaných ve zdravotnictví, které vedou v Evropské unii k 37,000 úmrtím ročně.

Jednou z nejdůležitějších předností mědi je její opakovatelná recyklovatelnost bez toho, aby se její vlastnosti změnili. V roce 2008 bylo 40% z roční spotřeby (4.6 miliónů tun mědi) Evropské unie získáno recyklací dosloužilých předmětů a výrobních odpadů. To činí měď jednou z nejudržitelnějších přírodních zdrojů. Recyklací se spotřebuje jen 20% energie potřebné k primární výrobě, což snížilo v roce 2008 v Evrposké Unii emise CO2 o 650,000 tun.

Veden svou sociální odpovědností, požadavky trhu a principy Evropské unie, investoval měděný průmysl značné částky do zlepšení své spotřeby energie, snížení emisí do životního prostředí a do recyklačních technologických procesů rostoucího počtu dosloužilých předmětů, jako je elektrický a elektronický odpad. Všechny tyto postupy jsou podrobně zdokumentovány v poznámkách BREF (Best Available Technology – Referenční dokument pro nejlepší dostupné technologie) patřící do směrnice Integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution and Prevention Control, IPPC). Evropská unie má teď nejčistší a energeticky nejefektivnější měděné hutě na světě. Navzdory tomu, že 30% běžné spotřeby energie je použita na ochranu přírody (např. filtry vzduchu a čištění odpadních vod), od roku 1995 se spotřeba energie na produkci 1 tuny snížila o 54%. Navíc, emise oxidu siřičitého je jenom 8% průměru ostatní části světa.

Přesto, v zájmu zachování možnosti nadále dodávat své produkty a investovat do dalších inovací Evropské unie, musí evropský měděný průmysl pracovat v takovém regulačním prostředí, které je schopno zajistit jeho konkurenceschopnost. Klíčovou výzvou jsou světově dané ceny kovů, závislé na burze, avšak výrobní náklady jsou místní. Nemůžem opomenout vyšší náklady spojené s pracovní silou, ochranou životního prostředí a vlivu 3. fáze Systému pro obchodování s emisemi (ETS), které určují firmám Evropské unie jasnou znevýhodněnost.

V Evropě je zapotřebí takového regulačního prostředí, které zabezpečí rovnocenné podmínky s ostatními regiony světa, přesně řečeno s těmi, kde prospěch z mědi teď hraje významnou roli v růstu jejich ekonomie. Přibližně 50% z evropské spotřeby mědi v roce 2008 bylo zajištěno jejím dovozem. Bez silné evropské průmyslové politiky, se bude toto procento zvyšovat, zvýší se emise oxidu uhličitého a recyklace bude prováděna ve státech s nižší výtěžností a nedostatečnými regulacemi týkajících se lidského zdraví a životního prostředí.

V souladu se závěry Evropské rady z května 2009, Evropský měděný průmysl je přesvědčený, že Evropská unie by měla usilovat o dosažení regulačních rámců, které zabezpečí rovnováhu mezi požadavkem na udržovatelnost a mezi konkurenceschopností průmyslu pro jeho inovaci, růst a udržení zaměstnanosti. V evropském měděném průmyslu je zárukou a podporuje toto stanovisko 50,000 kvalifikovaných pracovníků. Milióny lidí, kteří pracují v automobilovém průmyslu, ve veřejných službách, přepravě, stavebnictví a sektoru informační technologie, jsou závislí na konkurenceschopných měděných součástkách a výrobcích, vyrobených v Evropě. Navíc, 500 miliónů obyvatel žijících v Evropské unii, bude těžit z ekonomických a sociálních výhod, které jim přináší výrobky a zařízení, obsahující měď.

Werner T. Traa
Člen výkonného výboru, Wieland-Werke AG,
a předseda správní rady, Evropský institut mědi

Stefan Boel
Člen výkonného výboru, Aurubis AG,
a vícepředseda správní rady, Evropský institut mědi

John Schonenberger
Generální ředitel, Evropský institut mědi

Zásady, kterých je zapotřebí k zajištění rovnováhy mezi cílemi Evropské unie a konkurenceschopností

• Udržme Evropu globálně konkurenceschopnou regulacemi o energetice a změnách klimatu

Dokud nedojde k uzavření dohody o klimatu, kde se všechny národy zavážou ke splnění stejných cílů ve stejném časovém úseku, měděný průmysl si nemůže dovolit jednostranná opatření, vyžadující větší finanční náklady bez možnosti adekvátní kompenzace. Bez bezplatných povolenek pro přímou emisi CO2 a bez přiměřené náhrady za nepřímou emisi CO2 v rámci Systému emisního obchodování ETS, nebude průmysl schopný konkurovat s ostatními výrobci mimo EU a evropská potřeba mědi bude vyráběna jinde, mimo státy Evropské unie. Výsledkem tohoto přemístění výroby bude nepochybně větší spotřeba energie, což bude mít za následek globálně negativní vliv na životní prostředí a sníží se zaměstnanost v Evropské unii. Navíc, ceny energie v Evropě patří k nejdražším na světě.
Panevropská energetická síť a skutečný vnitřní trh s energií by mohl podporovat hospodářskou soutěž a mohl by vést ke snížení cen pro spotřebitele i průmysl.

• Zajištění spravedlivého přístupu k surovinám potřebným pro výrobu mědi

S Evropskou unií závislou na importu 50% své poptávky mědi, musí Evropská komise podpořit spravedlivý přístup k oběma druhům materiálu (primární i sekundární surovinu). Pro primární materiály (rudy a obohacené rudy) by rovnocenné podmínky, týkající se nákladů na životní prostředí a cen energie, umožňily evropským výrobcům lépe konkurovat na světovém trhu, který podle předpovědi International Copper Study Group bude ročně růst o 4%. Ohledně sekundárních materiálů (šrotu) je nutné rozšíření systému sběru po celé Evropě, s jasnými kritérii pro „konce odpadu” (end-of-waste) a s přísnými prosazeními regulací přepravy odpadu EU. V obou případech musí být jistá možnost pohybu ohledně obchodních podmínek pro nákup měděných surovin. Tyto podmínky se více zkreslují exportním omezením a dotacemi importu tak, že zajistí určitým výrobcům výhody při nákupu na mezinárodním trhu.

• Rozšiřme postupy vypracování posudků o vliv životního cyklu

Výroba mědi vyžaduje energii. V průměru, 1 tuna primární mědi způsobuje jednorázovou emisi 3 tun CO2. Měď je však neomezeně recyklovatelná a na recyklaci je zapotřebí jen 20% energie v porovnání s energií potřebné k primární produkci. Studie provedené v rámci směrnice EU Energy Using Products Directive, určující rámec pro stanovení požadavků na ekologické ztvárnění energeticky poháněných přístrojů, též zdůraznily, že 95% vlivu životního prostředí a ekonomiky se projeví během fáze užívání. Vhodným použitím výše zmíněné 1 tuny mědi v předmětu se spotřebou elektrické energie, např. v elektrickém motoru, který má typickou životnost 20 let, se uspoří každoročně 200 tun CO2. Oba tyto fakty se musí vzít na zřetel při posuzování vlivů.

• Podpořme inovace prostřednictvím financování výzkumu a vývoje (R&D) a veřejných zakázek

Veřejné zakázky a programy eko-označení by mohly podpořit nové a nové inovace následného využití mědi, které zajistí zdroje a energetickou účinnost. Plány potřebují odrážet opravdové provozní náklady po celou dobu životnosti, nejen pořizovací cenu. Větší pozornost by měla být věnována financování základního výzkumu spojenými s procesy zpracování surovin, které budou dále redukovat spotřebu energie a zvýší procento zisku všech kovů z recyklace šrotu. To může vést k posílení sektoru technologie životního prostředí Evropské unie, k dosažení vysoké úspory energie ve veřejném sektoru, a ke snížení závislost Evropy na importu.

• Slaďme legislativy o životním prostředí s klíčovými strategiemi, jako jsou REACH a IPPC

Evropský měděný průmysl si je vědom svých povinností vyhovět rostoucímu počtu legislativních rámců, jako jsou např. REACH, Klasifikace & Označení (Classification & Labelling), rámcová směrnice pro vodu (Water Framework Directive), IPPC, ETS, Režim odpadu (Waste Regime) a Udržitelná výroba a spotřeba (Sustainable Production and Consumption). V přípravách na REACH utratil v nedávné době průmysl 8 miliónů EUR na vyčerpávající vědeckou studii na hodnocení případných rizik výroby a použití měděných produktů pro člověka a životní prostředí. V roce 2009, po rozsáhlé bilanci, schválila Komise a členské státy dokumentaci posuzovaných rizik a jejich klíčové závěry. Ty jsou následující: “Měď je stopový prvek nezbytný jak pro lidský organismus, tak pro živé organismy a též, že použití mědi je všeobecně bezpečné pro evropské životní prostředí a pro zdraví jejích občanů.” Nehledě na toto prohlášení, některé legislativní orgány Evropské unie a členských států používají jiné údaje a analýzy, které mají obvykle za následek další zátěž pro průmysl a jeho výrobky. Evropský měděný průmysl vyžaduje, aby přednosti vyvozené z IPPC BAT, závěrů o hodnocení rizik a z norem REACH byly uplatněny prostřednictvím vyvážené vědecké a ekonomické analýzy, při jakémkoli ustanovením norem.

O Evropském institutu mědi (European Copper Institute):

Evropský institut mědi (ECI) je asociací vedoucích světových důlních společností, hutí a výrobců polotovarů (zastoupených Mezinárodní asociací mědi - International Copper Association, Ltd) a evropského měděného průmyslu. Jeho posláním je propagovat výhody mědi pro dnešní společnost po celé Evropě. Činí to ze svého sídla v Bruselu společně se svými jedenácti národními asociacemi.

www.eurocopper.org

Prohlášení v původním anglickém jazyce si můžete stáhnout z přílohy.

Prohlédněte si videozáznam ze sympozia.